Když se děti poprvé setkají s vrtákem, může to být již ve velmi útlém věku. Například tehdy, dostanou-li se do dílny svého otce, a prohrabují se tam mezi nářadím. Vrtáky jsou velmi drobné nástroje a patří k nejrozšířenějším, takže je docela pravděpodobné, že se dotyčné ratolesti s vrtákem někde doma potkají. Tyto nástroje mají obvykle válcový dřík a upínají se do klasického sklíčidla, nejčastěji u ruční vrtačky, a jestliže pak vrtáte otvor do dřeva, betonu nebo kovu, bude sice vyvrtaný, ale nemůžete předpokládat, že bude natolik přesný, že byste jej využili například ve strojírenské výrobě.

Půjde-li navštívit například v rámci exkurze nějakou strojírenskou firmu, a zaměříte-li se na vrtání jako takové a vrtací nástroje, takřka nikdy se tu nesetkáte s tím, že by někdo ze zaměstnanců pracoval s ruční elektrickou vrtačkou, co máme v domácnostech. Maximálně někde při nějaké montáži, ale přímo ve výrobě je to takřka vyloučeno. A víte proč? Odpověď je docela jednoduchá – válcový dřík vrtáků není tak spolehlivý, co se týče upnutí nástroje, aby poskytoval dostatečně přesné obrábění.

Chcete-li tedy zhotovit přesnější otvor, co do rozměrů i excentricity, musíte sáhnout po kuželovém vrtáku, tedy přesněji řečeno po vrtáku s kuželovou stopkou.

Kuželová stopka se nachází pouze na upínací části, jde o takzvaný Morse kužel, s nímž se nástroj upíná do vnitřního kuželu. Jakmile se nástroj upne, dosedne na celý obvod Morse kuželu, a tím pádem se vrták nikde neviklá a drží stabilně ve své poloze. Problém s vikláním vrtáku bývá právě u ručních vrtaček se sklíčidlem, které upíná nástroj pouze ve třech bodech, nikoli po celém jeho obvodu.

A pokud vás strojařina zajímá více do hloubky, a chcete vědět, čím se zhotovují ještě přesnější otvory, pak vězte, že se jedná o výhrubníky a výstružníky, s nimiž lze docílit i technologicky velmi náročné obráběcí procesy.